Reverzní inženýrství (též zpětné inženýrství nebo zpětná analýza, anglicky reverse engineering, zkratka RE) je označení pro proces, jehož cílem je odkrýt princip fungování zkoumaného předmětu (např. mechanického zařízení nebo počítačového programu), většinou za účelem sestrojení stejně či podobně fungujícího předmětu (nemusí však být výslovnou kopií originálu). Reverzní inženýrství může být v závislosti na situaci a právním systému nelegální (např. jako průmyslová špionáž nebo porušení práv duševního vlastnictví), ne však ve všech státech světa stejně. Výstupem reverzního inženýrství je obnovení návrhu (či jen dokumentace), které může být podkladem k vytvoření podobného produktu, bezpečnostnímu auditu a podobně.
Zpětné inženýrství v programování
Reverzní inženýrství je v informatice definováno jako proces analýzy předmětného systému s cílem identifikovat komponenty systému a jejich vzájemné vazby a/nebo vytvořit reprezentaci systému v jiné formě nebo na vyšší úrovni abstrakce. Reverzní inženýrství využívá dekompilátory (tj. opak překladače), disassemblery, virtualizaci, sledování či záznam činnosti zařízení pomocí logického analyzátoru nebo dalších pomůcek. Proti reverznímu inženýrství je software typicky chráněn pomocí obfuskací kódu, šifrováním, hardwarovým klíčem a dalšími prostředky.
Právní aspekty
Reverzní inženýrství upravuje v českém právu autorský zákon (121/2000 Sb.).
